Jak vybrat svědky a správně podepsat závěť?

V článku se dozvíte:

Jaká je funkce svědků?

Kdo podepisuje první?

Koho si z praxe vybrat za svědka?

Kdo nesmí být svědkem?

Kam podpis umístit?

Kolik svědků je potřeba?

Jak svědka povolat?

Kdo nesmí být svědkem? Kdo podepisuje první a kde mají být podpisy umístěny? A kolik svědků je potřeba při jaké formě závěti? To vše najdete srozumitelně vysvětleno v následujícím článku.

Hlavní význam svědka při pořizování závěti je potvrzení, že zůstavitel je pořizovatelem závěti a že zůstavitelem podepsaná listina obsahuje jeho poslední vůli. Funkce svědka je tak důležitá především, dojde-li ke sporům ohledně platnosti závěti. V případě sporu jsou vyžádány důkazy výslechem svědků závěti, což je důležitý důkazní prostředek pro vyjasnění oblastí sporu.

Obsahovou náležitostí závěti je vlastnoruční podpis zůstavitele, v případě alografní závěti (psané ne vlastní rukou) i podpisy svědků. Pro podpis svědků platí stejné podmínky jako pro podpis zůstavitele.

Je vyloučeno, aby podpis zůstavitele byl nahrazen otiskem razítka, i kdyby razítko obsahovalo identifikační údaje zůstavitele. Za podpis je obecně považováno ručně napsané jméno a příjmení osoby. Některé právní tituly zaujímají jasné stanovisko k možnosti podpisu závěti pouze křestním jménem (např. “váš Karel”) a to tak, že to považují za nedostačující, protože se tento způsob podpisu neslučuje s charakterem závěti jako závažného právního dokumentu.

A kam podpis umístit? Ačkoli to zákon výslovně nepřikazuje, odborné články doporučují jednoznačné umístění podpisu, na úplném konci závěti.

Co se týká datování závěti, připojení dne, měsíce a roku, kdy je poslední vůle pořízena, není nezbytné, ale doporučuje se tak učinit za účelem vyhnutí se případným sporům.

"Funkce svědků je potvrdit, že zůstavitel prohlásil o listině, že obsahuje jeho poslední vůli."

A právě proto není možné, aby svědci podepsali závěť dříve než zůstavitel. Zůstavitel podepíše závěť jako první, a to buďto v přítomnost svědků nebo beze svědků. Tím se předchází tomu, aby zůstavitel mohl do závěti cokoli dopsat, aniž by o tom svědci věděli.

Zákon neumožňuje, aby svědci projev zůstavitele osvědčili postupně jeden po druhém např. v různých dnech. Je nutné, aby byli svědci přítomni současně. Není nutné, aby byli svědci seznámeni s obsahem poslední vůle, ten může být svědkům utajen.

Zůstavitel musí před svědky současně přítomnými prohlásit, že dokument obsahuje jeho poslední vůli. Není potřeba, aby bylo prohlášení zůstavitele písemně zachyceno v závěti. Je dostačující učinit prohlášení výslovně, tedy buďto slovy, nebo jiným znamením. Postačí, pokud svědek položí otázku, jestli listina obsahuje poslední vůli zůstavitele a zůstavitel odpoví “ano” nebo kývne souhlasně hlavou.

Získejte zdarma report "5 největších chyb při sepisování závěti"

...a zjistěte, jak se největším chybám vyvarovat
Zjistit 5 největších chyb u závětí

"V souladu s ustanoveními § 1539 a § 1540 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, mohou být svědky pouze osoby, které jsou svéprávné."

Svědci musí být plně svéprávní a znalí jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí. Svědek však nesmí být osobou, které je cokoli z dané závěti odkazováno. Nezpůsobilým svědkem je tedy zákonný či povolaný dědic, zaměstnanec dědice a navíc i osoba dědicovi blízká.

Osoba blízká je chápána jako příbuzný v řadě přímé (praprarodič, prarodič, rodič, potomek, vnouče, pravnouče), sourozenec, manžel/registrovaný partner, osoby sešvagřené, osoby trvale spolu žijící, jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Pokud by při pořizování závěti byl přítomen nezpůsobilý svědek, protože byl osobou blízkou k jednomu z vícero jmenovaných dědiců, je závěť částečně neplatná a to v té části, kde bylo odkázáno ve prospěch právě toho závětního dědice, jehož osoba blízká plnila funkci svědka.

Obdobně, pokud je v závěti za dědice povolána právnická osoba, jsou nezpůsobilými svědky se rozumí fyzické osoby, které za právnickou osobu jednají, tedy i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo které k ní mají jiný obdobný vztah, jestliže by důvodně pociťovaly újmu, kterou by utrpěla právnická osoba povolaná za zůstavitelova dědice, jako újmu vlastní.

Zákon také nepřipouští, aby svědkem byla osoba, kterou zůstavitel povolal za vykonavatele závěti nebo která při pořizování závěti působí jako pisatel, předčitatel, tlumočník nebo úřední osoba.

Dále je vhodné doplnit, že dle soudní praxe se svědkem rozumí pouze taková osoba, která je zůstavitelem předem požádána o plnění funkce svědka, je pověřena a srozuměna s funkcí svědka a která tuto funkci svobodně přijala. Tím pádem se za svědka nepovažuje osoba, která byla při pořizování závěti jen náhodou přítomna a takovou osobu nelze pověřit funkcí svědka.

"Lze jen doporučit, aby si svědek učinil z průběhu pořízení závěti poznámky..."

"Je-li tedy někdo požádán, aby byl svědkem pořízení závěti nesepsané vlastní rukou, je tím na něj kladena vysoká zodpovědnost vůči zůstaviteli i jeho dědicům, neboť právě na jeho vnímání událostí závisí platnost či neplatnost závěti. S ohledem na to, že mezi pořízením závěti a úmrtím zůstavitele, resp. projednáním pozůstalosti může uplynout i velice dlouhá doba, lze jen doporučit, aby si svědek učinil z průběhu pořízení závěti poznámky či si jinak zafixoval podstatné okolnosti pro případ, že je bude nucen třeba i za několik let reprodukovat."

"Zákon stanovuje odlišné podmínky pro alografní závěť pořízenou osobou bez smyslového postižení a osobou se smyslovým postižením."

Pokud závěť pořizuje osoba bez smyslového postižení, která nenapsala závěť vlastní rukou, je osoba povinna vlastnoručně závěť podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými prohlásit, že dokument obsahuje její poslední vůli.

V případě, že je pořizovatel nevidomý, je nutné projevit prohlášení, že listina obsahuje jeho poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky. Povolání tří svědků zvyšuje právní jistotu takové závěti. Listina musí být nevidomému zůstaviteli přečtena svědkem, který závěť nepsal, a to z toho důvodu, že nevidomá osoba nemá možnost seznámit se s obsahem závěti. Pokud je pořizovatel schopný psát, musí dokument podepsat.

Co všechno se může stát, když člověk zemře bez závěti?

3 šokující příběhy, které napsal sám život
Ukázat příběhy

"Při volbě svědka je vhodné zvážit pravděpodobnost přežití zůstavitele svědkem."

Jedna rada na závěr, při volbě svědka se z praxe doporučuje zvážit předpoklad, zda svědek zůstavitele přežije. I když smrt svědka nezpůsobí neplatnost závěti, mohou nastat problémy při případném dokazování, pokud vznikne spor o platnost závěti.

Jako bonus k tomuto článku můžete získat:Přehledný report "5 největších chyb při sepisování závěti"

Pokud se Vám článek líbil, sdílejte ho prosím dalším lidem:

Sdílet e-mailemSdílet na Facebook
Ošetřete svůj majetek a...

Sepište závěť z pohodlí domova

Začít plánovat

Jak vydědit potomka, manžele nebo manželku?

kompletní průvodce vyděděním
Přečíst článek

Začněte vytvářet závěť

Začít zdarma
Thank you! Your submission has been received!
Oops! Something went wrong while submitting the form.
Kdo jsme?

Projekt Poslední Slova.cz vzdělává veřejnost v oblasti dědictví a pomáhá lidem vytvořit platnou závěť, díky možnosti zakoupení hotového vzoru a jeho správného vyplnění formou snadného internetového dotazníku.

Výchozí forma dokumentu je sestavena experty na dědické právo a pravidelně konzultována s AK Kopecký Hála Kůs. Finální verze vzorového dokumentu je přizpůsobena tak, aby odpovídala životní situaci a přáním klienta.

Jednáme fér a profesionálně. Kvalitu poskytnutých služeb garantujeme zárukou vrácení peněz.

Kontaktujte nás
Zákaznická podpora
Pracovní dny 9 - 17.
info@poslednislova.cz

Inbehave s.r.o.,
Nám. V. Hálka 17,
Odolena Voda, 250 70,
IČ: 02692945
DIČ: CZ02692945

Zapsáno v obchodním rejstříku pod spisovou značkou C 222465 u Městského soudu v Praze.

PosledníSlova.cz © 2016 - 2019. Publikování nebo šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno.